Jiťo, čeká tě první kariérní zápas proti tvé sestře Julii Pilařové (hrající za tým LOH Chomutov 2028), jak se na zápas těšíš?
Těším se, jelikož je sestra o 4 roky mladší, tak jsme se v mládežnických kategoriích míjely. Spolu v týmu jsme hrály možná, když jsme byly maličké, natož že bychom někdy hrály proti sobě. Bude to teď naše premiéra.
Jistě jste se bavili o zápase doma. Přijde vaše rodina na nedělní zápas? Komu budou popřípadě fandit?
Doma se tomuto tématu spíše vyhýbáme. Rodiče nás v basketbalu hodně podporují. S Julčou máme ještě starší sestru, jsme tedy doma 3 holky. Pro rodiče bylo vždy důležité k nám být spravedlivý, aby každá měla všeho stejně. Mamka už doma zmínila, že si s tátou sednou doprostřed tribuny, a o poločase si vymění místa. Předpokládám, že fandit budou nám oběma a dobrému basketbalu.
Vím, že svoji sestru velmi podporuješ stejně tak Julča tebe. Bavily jste se spolu o nedělním zápase?
My se doma spíš míjíme, obě studujeme. Julča brzo ráno odjíždí do školy, pak na trénink. Já k basketbalu studuji vysokou školu. Tréninky máme v jiné časy. Obě dojíždíme, jsme z Kladna. Ani si nepamatuji, kdy jsme si spolu naposledy sedly k jídlu, ale samozřejmě už pár narážek na zápas přišlo, spíše však z legrace. Obě jsme dost soutěživé, a od malička si nedáme nic zadarmo. Na sestru jsem hrozně pyšná, debutuje v lize už v 17 letech, a ač se často hádáme a provokujeme, dost nám na sobě záleží. Se sestrama máme krásný vztah, a čím jsem starší, tím si toho více vážím, protože to není žádná samozřejmost, jsem za ně vděčná.
Co od zápasu celkově očekáváš?
Mysím si, že pro nás jako tým je zápas důležitý, chceme navázat na výhru v Trutnově, máme výhodu domácího prostředí. Na druhou stranu LOH Chomutov, se skládá z mladých talentovaných hráček, a na výhru netrpělivě čekají.